Vzdušnice druhého manuálu a pedálu zespodu.

Prospekt varhan v Brtnici.

Píšťaly v průčelí varhanní skříně tvoří prospekt. Jejich rozmístění většinou dotváří výtvarný záměr stavitele a ze zvukového hlediska by rozmístění píšťal mělo alespoň přibližně sledovat sled tónů na vzdušnici. U varhan v Brtnici zůstala významná část prospektu němá. Varhanáře k tomu vedlo několik důvodů:
U původních varhan „hrály“ všechny píšťaly v prospektu, jejich zvuk však byl poměrně problémový. Vzduch byl ze vzdušnice k píšťalám přiveden poměrně dlouhými kondukty, píšťaly měly značné naddélky (z výtvarných důvodů prodloužená nefunkční část v horní části píšťaly), které znemožňovaly přesnou intonaci. Kvalita píšťal byla nevyrovnaná, provedení především větších (zinkových) poměrně nekvalitní (nepřesné švy, velmi slabé jádro…). Proto byly píšťaly nahrazeny novými jen ve středním poli prospektu a se vzdušnicí propojeny ohebnými kondukty.

Druhým důvodem pro ponechání části prospektu pouze pro dekoraci bylo chromatické uspořádání tónů na nové vzdušnici. Kondukty k píšťalám v prospektu by byly příliš dlouhé a pro správný zvuk by bylo nutné jejich nahrazení prospektovou vzdušnicí se samostatným ovládáním (vzdušnice pod prospektem pouze pro píšťaly v něm umístěné). Vzhledem k nízké kvalitě píšťal (viz výše) toto řešení nebylo použito a byla dána přednost umístění aktivních píšťal přímo na vzdušnici.

Varhaník nástroj ovládá pomocí hracího stolu. Zde jsou klaviatury pro ruce (manuály) a pro nohy (pedál), ovládání rejstříků (sklopky) a pomocná zařízení (kolektivy a volná kombinace). Hrací stůl je s ventily ve vzdušnicích propojen pomocí traktury. Ta je u tohoto nástroje elektrická (zadavatel požadoval pohyblivost hracího stolu po ploše kůru z důvodu přizpůsobení prostorové dispozice přítomnosti sboru či orchestru, což lze splnit jen při propojení pomocí ohebného kabelu, mechanické či pneumatické řešení nepřipadá v tomto případě v úvahu). Každá akce (stisk klávesy, tlačítka, překlopení sklopky) je převedena na elektrický signál, který je zpracován pomocí logických funkcí (splnění různých podmínek typu „pokud je stisknuta klávesa c a zapnut rejstřík xy a není zapnuta spojka yz, pak požadovat otevření ventilu č. 37“). Příslušný impuls je od stolu veden 188 žilovým ohebným kabelem do skříně nástroje, kde řídí výkonový člen, který pak elektricky ovládá odpovídající elektromagnety pod vzdušnicí.

Řez kabelem, propojujícím hrací stůl se skříní nástroje.

 

Řídicími členy traktury jsou kontakty. Ty po stisku klávesy, tlačítka či pedálu uzavírají příslušný elektrický obvod a informují tak o tomto řídicím impulsu logické obvody v traktuře. Na horním obrázku jsou kontakty pod klávesami, na dolním kontaktní svazky u pedálové klaviatury.

V obou případech je jeden z kontaktů opatřen regulací polohy, umožňuje tak precizní regulaci okamžiku sepnutí kontaktu v závislosti na hloubce stisku klávesy.

Stejně (tedy kontaktně) jsou ovládány i rejstříky pomocí kontaktů pod sklopkou. Přepínání mezi ručními rejstříky, navolenou volnou kombinací a přednastavenými kolektivy s výrazně odstupňovanou dynamikou se pak děje pomocí tlačítek pod prvním manuálem.

Pohled do otevřeného hracího stolu zezadu.Zcela nahoře jsou vidět spínače volné kombinace, pod nimi sklopky a klávesy manuálů. Celá elektronika traktury (signálová logická část) je na několika deskách ve spodní části stolu:

Elektronika traktury (propojené desky, ještě před vysvazkováním a zakrytováním kabelových kanálů). Vlevo nahoře deska registratury (přepínání rejstříků, kolektivy a kombinace), vpravo nahoře pedál, vlevo dole I. manuál a vpravo dole II. manuál (Unit).

   

Deska registratury a detail logiky kolektivů.

Pohled na diodovou matici (deska Unit spojky 2’).

Z důvodu odolnosti proti přepětí (časté bouřky v místě provozu, problematická napájecí síť) a snadné opravitelnosti i po létech provozu nejsou v traktuře použity sice moderní, přesto však po čase problematicky nahraditelné součástky (např. obvody s vyšší integrací a mikroprocesory). Celá logika řízení je tak řešena poměrně konzervativně (odporovo – diodová logika). Jedná se o kompromis mezi podmínkou bezproblémové dlouhé životnosti a použití technických řešení na úrovni doby vzniku nástroje. Vzhledem k tomu, že varhany mají životnost počítanou na desítky až stovky let, nemohou obsahovat součásti, jejichž fyzická životnost je cca dvacetiletá (paměti EPROM) a morální ještě kratší (mikropočítač).
Logickou část traktury tak tvoří 1206 diod ve funkci obvodů logických součinů AND (dalších 158 diod je ve výkonové části u elektromagnetů), 1032 odporů, 380 LED kontrolek, 13 kontaktních relé, konektory a kabely. Ve výkonové části je 160 výkonových darlingtonových tranzistorů v integrovaných polích. V deskách plošných spojů je přes 10 tisíc otvorů…

Výkonový modul – deska tranzistorových spínačů.