Kombinovaná (smíšená, hybridní) traktura

V nástroji s kombinovanou trakturou je přenos ovládacích impulsů od hracího stolu realizován postupně několika fyzikálními principy. Nejobvyklejší je kombinace elektrické a pneumatické nebo mechanické a elektrické traktury.

S kombinovanou trakturou se často setkáme u rekonstruovaných nástrojů, u nichž byla původně složitá, čistě pneumatická traktura (rourková pneumatika). Vzhledem ke složitosti zařízení hracího stolu (několik manuálů, množství rejstříků, volné kombinace a další pomocná zařízení) a často problematické údržbě a nevhodnému klimatu (vlhko či naopak sucho, změny teploty) bývá pneumatická traktura často nespolehlivá s množstvím specifických poruch. Proto se mnohdy sahá k částečné záměně rourkové pneumatiky za elektrickou trakturu. Hrací stůl je přebudován na elektrický (v elektrické traktuře je vybudování základního „computeru“, tj. logiky spojek, kombinací, kolektivů, crescenda atd. podstatně jednodušší, elektronické komponenty jsou dnes miniaturní, potřebují ke své činnosti mnohem méně energie a jsou v důsledku spolehlivější než pneumatika). Někdy je při této rekonstrukci vzhled a zařízení hracího stolu z pohledu varhaníka zachováno, častěji je ale hrací stůl podstatně rozšířen a doplněn např. o elektronickou či počítačovou registraci a další vymoženosti (viz např. rekonstrukce varhan na sv. Hostýně). Elektrické ovládání je přivedeno k původnímu nástroji až do určitého místa traktury (nejčastěji k poslednímu mezirelé či relé pod vzdušnicí), kde jsou míšky původní traktury s minimální mechanickou úpravou nahrazeny elektromagnety.

Jak je patrné z animace, akční člen (míšek, nadzvedávající kuželky ve vzdušnici) zůstane zachován, zaměněna je jen ta část traktury, která spojuje vzdušnici s hracím stolem (viz např. varhany v opavské Konkatedrále). Detail takové úpravy je na následujícím obrázku:

Pohled na vzdušnici nástroje s elektropneumatickou trakturou (Konkatedrála v Opavě). Foto: autor

Další obvyklé použití najdeme v rejstříkové či spojkové traktuře nástrojů s mechanickou trakturou. Doplnění rejstříkové traktury o elektrické ovládání umožňuje rozšířit tyto nástroje o volné kombinace, crescendo a další, v mechanické traktuře jinak nerealizovatelné pomocné zařízení (viz. např. varhany v chrámu sv. Ducha v Opavě).

Jinou oblastí pro použití kombinované traktury je rozšiřování nástrojů o další hlasy. K varhanám se přistaví další vzdušnice (často typu Unit). Její propojení se stávajícím nástrojem je z prostorových (pro další hlasy se většinou nenajde místo přímo ve skříni nástroje, takže vzdušnice stojí někde ve volném prostoru poblíž varhan) i praktických důvodů často možné jen elektrickou cestou (rozšíření pneumatiky je neuskutečnitelné bez výměny mnoha komponentů - tlak vzduchu a jeho množství by nestačilo pro další zařízení, u mechanické traktury je zase obtížné přenést pohyb podstatně dále, vadilo by i ztížení ovládání). Zvláštní variantou tohoto řešení je zjednodušení konstrukce varhan umístěním některých píšťal mimo skříň nástroje. To má význam především u velkých píšťal (např. píšťaly prvních několika tónů velké oktávy mají u otevřeného šestnáctistopého rejstříku délku kolem 6m), které se umístí na samostatnou sníženou vzdušnici (normální vzdušnice v nástroji je ve výšce cca 2m nad podlahou, pod ní je měch a traktura) a nepřesahují tak svou výškou zbytek nástroje. Ovládání k této dodatečné vzdušnici se i u jinak čistě mechanického či pneumatického nástroje řeší dnes z praktických důvodů většinou elektricky.

Možné je i využití kombinované traktury ve spojkách. Opět z prostorových i praktických důvodů jsou u nových mechanických a rekonstruovaných pneumatických nástrojů spojky někdy stavěny elektrické. Mechanismus spojek tak zabírá v hracím stole minimální místo (zpravidla se jedná jen o několik desek plošných spojů s logickými obvody, sada akčních magnetů je jen jedna - pro každý tón každého hlasu stačí jeden magnet). Navíc u mechanické traktury nedojde stavbou spojek ke ztížení ovládání při sespojkování (viz. popis spojek v mechanické traktuře).

Kombinovaná traktura umožňuje ještě jeden způsob rozšíření nástroje - stavbu vzdáleného nebo pohyblivého hracího stolu (viz např. varhany u sv. Mořice v Olomouci). Tento stůl navíc nemusí být jen jeden (v chrámech se staví většinou jeden na kůru u varhan a další v prostoru hlavní lodi), možné je i ovládání několika nástrojů z jednoho stolu. V tomto případě je hrací stůl vybaven všemi vymoženostmi, které elektrická traktura umožňuje a dnes často doplněn o počítačovou registraci, MIDI Interface apod.


I smíšená traktura varhan je dvojího druhu: hrací - tónová, přenášející stisk klávesy manuálu či pedálu na ventil ve vzdušnici a rejstříková - přenášející pohyb rejstříkových sklopek či rukojetí na rejstříkové ventily nebo zásuvky. Součástí traktury jsou i pomocná zařízení a spojky. Kombinovaná traktura je složena z celé řady komponentů, část z nich je shodná s komponenty odpovídajících základních typů traktur (mechanické, pneumatické a elektrické), část, nacházející se právě v místě styku těchto typů, je specifická a je popsána na samostatné stránce.

Samostatným typem kombinované hrací traktury (a historicky nejstarším) je pneumaticko-mechanická traktura, nazývaná dle svého objevitele Barkerova páka (pneumatický stroj).


 

Na dalších stránkach jsou popsány komponenty kombinované traktury, smíšená tónová traktura, smíšená rejstříková traktura a Barkerova páka.

 


Poznámka: Tato stránka je součástí Anatomie varhan ®, © Ing. Petr Bernat. Všechny animace © Konrad Zacharski